Kastrace psa a kastrace feny
... ze zdravotních a chovatelských důvodů
Poradna - zajímavé články
- Očkování psů a koček
- Odčervení psů a koček - opatření proti vnitřním parazitům
- Kastrace psa a kastrace feny
- Pyometra fen - hnisavý zánět dělohy
- Nádory mléčné žlázy fen a koček
- Ochrana proti vnějším parazitům psů a koček
Využijte naše veterinární služby nebo online poradnu. Neváhejte nás kdykoli kontaktovat.
Kastrace psů a fen se v posledních letech stává stále běžnějším zákrokem. Souvisí to s vývojem společnosti a jejím přístupem ke zvířatům, rozvojem a zlepšením veterinární péče o malá zvířata. Samozřejmě také zvýšenou informovaností a zodpovědnějším přístupem chovatelů. Kastrace se stala základní metodou kontroly populace psů. Řeší rovněž některé zdravotní problémy a využívá se i z chovatelských důvodů.
Kastrace feny
Kastraci feny provádíme ze 2 důvodů:
- chovatelské
- zdravotní, případně preventivní
Chovatelské důvody pro kastraci feny
Nejčastějším důvodem kastrace fen je zabránění říje a další reprodukce. Pokud majitel nechce fenu využít k dalšímu chovu, je kastrace zcela na místě. Provedení kastrace je mnohem vhodnější než aplikace hormonálních preparátů k zabránění hárání. Takové preperáty mají totiž mnoho nežádoucích účinků. Kastrace nežádoucí účinky nepřináší a navíc vyřeší problém jednou provždy. Podmínkou kastrace je rozhodnutí majitele, že už nikdy v budoucnu nechce od feny štěňata. Mezi chovateli se šíří pověra, že každá fena by měla mít alespoň jednou štěňata. Co se týče zdravotního hlediska, je toto tvrzení zcela mylné.
Častým požadavkem ze strany majitelů k provedení kastrace je nechtěné nakrytí feny. Opět musí být splněna podmínka, že majitel již nemá zájem na další reprodukci. V opačném případě se březost přeruší aplikací hormonálních preparátů. V obou případech je vhodné březost ukončit až po sonografickém potvrzení gravidity - po 23. dni, kdy s jistotou víme, že fena je březí. Vysokobřezí feny není vhodné kastrovat, pokud to není nutné ze zdravotního hlediska. Pohlavní aparát se s pokročilou březostí zvětšuje, je více prokrven a je křehčí.
Kdy fenu vykastrovat z chovatelských důvodů?
V našich podmínkách se feny nejčastěji kastrují po dosažení pohlavní dospělosti. U většiny fen je to mezi 8. až 12. měsícem věku, kdy fena poprvé hárá. Feny jsou většinou v tomto věku již pohlavně i psychicky vyspělé, nicméně hlavně v USA a Velké Británii se kastrují již štěňata od 6-ti týdnů věku. Nedoporučuje se zákrok provádět v právě probíhající říji, protože pohlavní orgány jsou zvětšené a překrvené. Lépe je počkat asi 1 měsíc po skončení hárání do období pohlavního klidu, tzv. anestru.
Zdravotní důvody pro kastraci feny
Kastrace je nejvhodnějším řešením některých onemocnění fen. Mezi tato onemocnění patří především pyometra (hnisavý zánět dělohy), nádory pohlavních orgánů, nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka a pseudogravidita (falešná březost).
Pyometra (hnisavý zánět dělohy) patří k nečastějším a nejnebezpečnějším onemocněním zejména starších fen. Je to velmi vážné onemocnění, které bezprostředně ohrožuje život feny. Pokud není co nejrychleji zahájena léčba, je toto onemocnění pro fenu smrtelné. Kastrace je volbou ve většině případů, zejména pokud se jedná o starší fenu, kde již nepočítáme s další reprodukcí, pokud došlo k vážnému poškození zdravotního stavu a rozvoji sepse. Pokud se jedná o mladší fenu, se kterou počítáme s využitím do chovu, není příliš narušen celkový zdravotní stav a jedná se o otevřenou formu pyrometry, můžeme se pokusit o zvládnutí stavu pomocí konzervativní terapie, tedy pomocí léků.
Ovariální cysty (cysty na vaječnících) velmi často způsobují trvalou estrogenizaci zvířete. Tzn, že je zvíře pod trvalým vlivem pohlavních hormonů – estrogenů. To je důležitý faktor pro následný rozvoj pyrometry, cukrovky a útlumu kostní dřeně. Prvním řešením při léčbě ovariálních cyst je konzervativní terapie aplikací hormonálních přípravků. Při neúspěchu se musí provést kastrace.
Nádory pohlavních orgánů, zejména vaječníků a dělohy, se nevyskytují příliš často. Nejsou-li hormonálně aktivní, mohou být náhodným nálezem při sonografickém vyšetření nebo břišních operacích. Pokud jsou hormonálně aktivní, způsobují trvalou estrogenizaci zvířete a kastrace je jediným možným řešením.
Nádory mléčné žlázy jsou opět velmi časté hlavně u starších fen a kastrace může být součástí celkového chirurgického řešení těchto nádorů. Preventivně se kastrace uplatňuje, pokud je provedena v mladém věku.
Pseudogravidita (falešná březost) je normální součástí pohlavního cyklu fen. V případech, kdy dochází k velké produkci mléka a ke změnám chování, se stává zdravotním problémem. Nejprve se přistupuje k chovatelským opatřením - snížení krmné dávky, snížené množství vody, zvýšení pohybu. Případně se aplikují léky, tzv. antiprolaktiny. Pseudogravidita se však u fen velmi často opakuje a dochází k ní prakticky při každém hárání. Proto je kastrace nejlepším řešením, pokud ovšem fena není určena k dalšímu chovu.
Cukrovka (diabetes mellitus) je u fen v naprosté většině případů způsobena vyčerpáním až atrofií Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, kde se tvoří inzulin. Je to způsobeno normálním říjovým cyklem fen, kdy progesteron v luteální fázi zvyšuje produkci růstového hormonu, což snižuje efekt působení inzulinu na glukózu. Proto se ve slinivce musí vytvořit mnohem větší množství inzulinu a ta se následně vyčerpá. Při včasně diagnostikované cukrovce u fen je kastrace dostačujícím řešením, kdy není nutné podávání inzulinu. V ostatních případech je nezbytnou součástí terapie.
Poslední skupinou onemocnění, kdy musíme přistoupit ke kastraci, jsou komplikace v souvislosti s březostí a porodem - torze dělohy, ruptura dělohy, mimoděložní březost, nekontrolovatelné krvácení, případně zadržený plod či placenta které mohou vést k poporodní metritidě (zánět dělohy).
Komplikace a nevýhody kastrace
Kastrace probíhá v naprosté většině případů bez problémů a feny snášejí kastraci velmi dobře. Musíme si však uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, a proto přináší určitá rizika. Může to být riziko anestézie, krvácení do dutiny břišní, ponechání operačního materiálu v dutině břišní (roušky, nástroje, …), podvaz močovodu, nekompletní odstranění vaječníků a tzv. pahýlová pyometra. Tyto komplikace jsou však sníženy na minimum dodržením všech operačních postupů - důkladné předoperační vyšetření, volba vhodných anestetik, důkladná příprava operačního pole, použití sterilních nástrojů, monitoring během operace i po ní a především pečlivě a důsledně provedený vlastní operační výkon.
Hlavní nevýhody, které mohou po kastraci nastat, jsou obezita a močová inkontinence fen. Přesné příčiny obezity po kastraci nejsou známy, ale dá se dobře zvládnout zodpovědným přístupem majitele - snížení krmné dávky, speciální diety pro kastráty nebo diety light a zvýšená pohybová aktivita. Rovněž přesné příčiny močové inkontinence po kastraci nejsou známy, ale pravděpodobně je příčinou snížená hladina estrogenů. Podle různých studií je výskyt této komplikace po kastraci 3 - 21 %, přičemž se může objevit ihned, ale také až 10 let po kastraci. Vyšší riziko je u fen vážících více než 20 kg.
Jak se kastrace feny provádí?
Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24-ti hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme až 1 – 2 hodiny před zákrokem. Anastezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích.
Následuje standardní příprava operačního pole - vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit.
Následuje vybavení vaječníků nebo i dělohy a jejich podvázání vstřebatelným šicím materiálem. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou jedná se o ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny.
Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a krmíme menší dávku, aby nedošlo ke zvracení.
Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla v klidu zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání apod. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak, než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 8. - 10. den.
Kastrace psa
Kastrace psů se podobně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů.
Chovatelské důvody pro kastraci psa
Chovatelské důvody spočívají hlavně v zamezení nežádoucího chování psa, jako je neklid, neposlušnost a toulání v období hárání fen v okolí. Je pravdou, že psi po kastraci jsou klidnější a vyrovnanější, nicméně případná agresivita nebo toulání z jiných důvodů, než jsou háravé feny, se kastrací nevyřeší.
Kdy lze psa kastrovat?
Zde hodně záleží, v jakém věku se kastrace provádí. Např. ve Velké Británii nebo USA je běžně zvykem kastrovat již malá štěňata ve věku 6 až 12 týdnů, tedy před dosažením pohlavní dospělosti. Takto časně vykastrovaní psi nestačí nabýt pohlavní výraz, ani povahové vlastnosti jako je dominance a agresivita, proto zůstávají celý život hravým štěnětem. Jsou potom vhodní jako mazlíčci do domácnosti, ale nehodí se pro další výcvik jako obrana, hlídání apod. U nás se kastrace většinou provádí až po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, což je u malých plemen asi 12 měsíců a u velkých plemen asi 18 měsíců.
Pokud se rozhodneme pro kastraci psa z hlediska nápravy nežádoucího chování, tak čím později se provede, tím je menší šance na úspěch. U psa se již toto chování upevní, stane se z něj zlozvyk a kastrace problém nevyřeší.
Zdravotní důvody pro kastraci psa
Zdravotní důvody pro kastraci psů nejsou tak pádné jako u fen, nicméně i u psů se vyskytuje několik onemocnění, které se řeší kastrací. Patří sem hlavně nádory varlat, kryptorchismus a zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty).
Nádory varlat jsou u psů poměrně časté a kastrace představuje jediné řešení.
Kryptorchismus je stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale nacházejí se v tříselném kanálu nebo dutině břišní. Zde je pro ně vyšší teplota než v šourku a znamená to o 30 % vyšší riziko nádorového bujení. Jejich odstranění pomocí kastrace je opět nejvhodnějším řešením.
Zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) se vyskytuje téměř u všech starších psů a pokud nezpůsobuje problémy, není třeba ji řešit. Někdy je však prostata zvětšená natolik, že způsouje problémy při močení – bolestivé močení, krev v moči atd., nebo může dojít k zánětu prostaty – prostatitidě, což jsou stavy, kdy je zapotřebí přistoupit k léčbě a kastrace je metodou volby.
Jak se provádí kastrace psa?
Při kastraci psa se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata. Kromě tvorby spermií jsou varlata zodpovědná za tvorbu testosteronu a tedy i za samčí sexuální chování. Před zákrokem je nutná 24-ti hodinová hladovka. Vodu odejmeme 1 až 2 hodiny před zákrokem. Pes je následně uveden do anestezie – buď intravenózní (do žíly) nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj).
Typ anestezie závisí na zdravotním stavu zvířete a na požadavcích majitele psa. Inhalační narkóza je šetrnější, bezpečnější, ale i dražší. Následuje příprava operačního pole, což znamená vyholení a desinfekci oblasti šourku a jeho okolí. Aplikují se analgetika a antibiotika.
Vlastní zákrok spočívá v naříznutí kůže před šourkem (tzv. preskrotální přístup), poté tupou preparací uvolníme podkoží a vybavíme postupně obě varlata přes tento řez do operační rány. Varlata zajistíme podvazem semenných provazců a přívodné cévy vstřebatelným materiálem a pak odstraníme. Zašijeme podkoží a kůži. Ranka je velká dle plemene 1 - 4 cm. Šourek tak zůstává zachován a výsledný kosmetický efekt je dobrý. Celý zákrok i s přípravou většinou nepřekročí 30 minut. Pacienta je možno po probuzení propustit do domácí péče.
Po kastraci není třeba žádná velká péče – vodu můžeme podat téměř ihned, nakrmíme až za cca 6 hodin. Důležité je, aby si pes ránu nelízal, což zajistíme použitím ochranného límce.
Co se týče pooperačních komplikací, ty se vyskytují po tomto typu zákroku velmi zřídka. Nicméně může dojít k infekci kastrační rány, nesnášenlivosti na některé z použitých léčiv či anestetik, reakci na použitý šicí materiál nebo sklouznutí podvazů a následné krvácení do šourku a z kastrační rány, otoku šourku. Ve všech případech je nutno okamžitě vyhledat veterináře.