Očkování psů a koček
... vakcinace zvířete se vždy vyplatí
Poradna - zajímavé články
- Očkování psů a koček
- Odčervení psů a koček - opatření proti vnitřním parazitům
- Kastrace psa a kastrace feny
- Pyometra fen - hnisavý zánět dělohy
- Nádory mléčné žlázy fen a koček
- Ochrana proti vnějším parazitům psů a koček
Využijte naše veterinární služby nebo online poradnu. Neváhejte nás kdykoli kontaktovat.
Proč nechat zvíře očkovat?
Běžné infekce, které číhají na každém kroku na psy i kočky, jsou nebezpečné a mohou způsobit vážné onemocnění nebo dokonce smrt. Dobře provedená prevence je vždy lepším řešením než následná léčba. Proto se provádí očkování neboli vakcinace. Pro zodpovědné majitele zvířecích přátel je očkování samozřejmostí.
Vakcinace nechrání pouze Vaše zvíře
Očkováním chráníme nejen své zvíře, ale také ostatní zvířata, se kterými přichází do styku. V případě infekcí, které jsou přenosné na lidi (tzv. zoonózy), chráníme také sebe. Zvýšené množství nevakcinovaných psů a koček vede k vypuknutí mnoha nebezpečných nákaz. Není tedy dobré nechat se ukolébat poměrně dobrou nákazovou situací a zvíře neočkovat.
Je očkování drahé?
Finanční výdaje za vakcinaci se mohou zejména zpočátku zdát jako vysoké. Už jen kvůli nutnosti opakovaného přeočkování zvířete. Vždy jde ale pouze o zlomek ceny oproti nákladům za léčbu onemocnění. Léčba navíc nemusí být úspěšná. Jednoznačně lze tedy říci, že očkování se vždy vyplatí.
Imunitní systém štěňat a koťat
Štěňata a koťata se rodí téměř bez mateřských protilátek, které by je ochránily před případnou infekcí. Placentou masožravců projde velmi malé množství protilátek, pouze 5 až 10 %, které se vyskytují u dospělých jedinců. Proto je u novorozených štěňat a koťat velmi důležitý příjem mleziva (kolostra) a to co nejdříve po narození, protože sliznice střeva je propustná pro protilátky pouze 24 až 48 hodin po narození. Za 12 až 24 hodin je hladina protilátek v krvi mláďat srovnatelná s hladinou u matky. Tato kolostrální imunita chrání mláďata před neonatální sepsí a zajišťuje pasivní ochranu proti nejvýznamnějším celkovým infekcím.
Ochranu proti střevním infekcím zajišťuje tzv. laktogenní imunita. Proto je nutný stálý příjem mléka od matky. Kolostrální protilátky se postupně odbourávají a tak jejich hladina i účinnost postupně klesá. U psa poklesne hladina protilátek každých 8 až 10 dní na polovinu, u kočky každých 14 dní. Doba chráněnosti štěňat a koťat kolostrálními protilátkami se v průměru pohybuje mezi 6 až 10 týdny. Závisí především na původní výši protilátek.
Poté se štěňata a koťata dostávají do období tzv. imunitního okna, které trvá přibližně 2 až 3 týdny. Znamená to, že hladina kolostrálních protilátek poklesla již natolik, že nejsou schopny ochránit mládě před infekcí, ale zároveň brání aktivní imunitní odpovědi uplatnit se proti infekci. Toto období je pro mláďata velmi nebezpečné z důvodu případné infekce a zároveň nedovoluje zahájit aktivní imunizaci.
Vakcinace psů
| Onemocnění | Původce | Doporučení pro vakcinaci | Primovakcinace |
|---|---|---|---|
| Psinka | Morbillivirus | nutná | po 6. Týdnu |
| Parvoviróza | Parvovirus | nutná | po 5. týdnu |
| Infekční hepatitida | Adenovirus - 1 | nutná | po 6. týdnu |
| Infekční laryngotracheitida | Adenovirus - 2 | možná | po 6. týdnu |
| Parainfluenza | Virus parainfluenzy | možná | po 6. týdnu |
| Infekce bordetelami | Bordetela bronchiseptica | možná | po 8. týdnu |
| Koronaviróza | Coronavirus | nedoporučuje se | po 6. týdnu |
| Leptospiróza | Leptospira icterohaemorhagiae | nutná | po 8. týdnu |
| Dermatofytóza | Microsporum canis | nedoporučuje se | po 12. týdnu |
| Lymská borelióza | Borrelia burgdorferi | možná | po 16. týdnu |
| Tetanus | Clostridium tetani | možná | po 12. týdnu |
| Vzteklina | Lyssavirus | povinná | od 3 do 6 měs. |
| Herpesviróza | Herpesvirus canis | možná | 7 – 10 dní po nakrytí a 7-10 dní před porodem |
Vícesložkové vakcíny
Nemusíme se zaleknout velkého množství chorob a velkého množství injekcí, protože v současné době se používají kombinované, tedy vícesložkové vakcíny. To znamená, že jedna vakcína obsahuje více různých chorob.
Kdy se očkují psi?
Obvyklý postup je takový, že očkování proti základním chorobám se zahajuje mezi 6. až 9. týdnem věku štěněte. Záleží samozřejmě na nákazové situaci. K základním chorám patří psinka, parvoviróza, infekční hepatitida, infekční laryngotracheitida, parainfluenza. Následné přeočkování se provede za 3 až 4 týdny a vakcinace tohoto základního spektra chorob je ukončena za další 3 až 4 týdny.
Musíme mít na paměti, že zvíře je úplně chráněné až 14 dní po poslední vakcinaci, kdy se vytvoří dostatečná hladina protilátek, která ho ochrání proti infekcím. Proto bychom do té doby měli zabránit styku s ostatními zvířaty, zejména odložit návštěvu cvičiště apod. Další přeočkování se provádí v pravidelných intervalech jednou ročně. Přesný postup se liší na jednotlivých pracovištích a v závislosti na použitých vakcínách, obecné zásady očkování jsou však společné.
Co se týče ostatních chorob, zde je situace značně individuální a záleží hlavně na majiteli, co chce u svého psa očkovat, a také na využití zvířete – výstavy, bonitace, svody, chovné feny, lovečtí psi, záchranářští psi apod. Podle toho se každému zvířeti zvolí vakcinační program na míru.
Očkování psů proti vzteklině je povinné
Odlišná situace je u vztekliny, což je jediné onemocnění, které je chovatel povinen očkovat podle zákona. Donedávna byla povinná každoroční vakcinace psů proti vzteklině, ale současné znění Veterinárního zákona říká, že vakcinace se provádí v intervalech, jaké uvádějí jednotliví výrobci vakcín. To znamená, že záleží na konkrétní vakcíně, kterou použijeme a interval očkování může být 1 až 3 roky. Očkování proti vzteklině je rovněž vyžadováno při cestování se psem do zahraničí a při účasti na výstavách, zkouškách, soutěžích atd. Zde se většinou vyžaduje, aby očkování nebylo mladší jednoho měsíce a starší jednoho roku.
Co je dobré o vakcinaci vědět
Samotná vakcinace je snášena štěňaty i koťaty obvykle bez jakýchkoliv problémů. Někdy se mohou vyskytnout nežádoucí účinky jako je zvýšení tělesné teploty, přechodná únava a nechutenství, které však během krátké doby ustoupí. Zřídka se mohou objevit i alergické reakce jako je svědění, zduření v místě vpichu, vzácně i kopřivka nebo otok v oblasti hlavy. Podle intenzity těchto reakcí je nutno zvážit případnou výměnu značky dané vakcíny.
Vakcinovat by se měla pouze zdravá zvířata, takže každému očkování by mělo předcházet klinické vyšetření. Březí feny je lépe očkovat před začátkem březosti, i když záleží na použitém typu vakcíny. Vlastní očkování spočívá v aplikaci cca 0,5 ml očkovací látky pod kůži, do svalu nebo do nosních otvorů. V den vakcinace může mít zvíře zátěž, na jakou je zvyklé, ale je dobré se vyvarovat extrémních výkonů.
Stručný přehled jednotlivých onemocnění psů
Psinka (D)
Psinka je velmi nebezpečným virovým onemocněním, které se vyskytuje ve třech základních formách: slizniční, střevní a nervové. Forma plicní se projevuje výtoky z nosu, kašláním až zápalem plic - pneumonií. Střevní forma způsobuje průjmy a zvracení, nervová navozuje křeče až ochrnutí. Může mít však i kožní projevy - ztluštění a ztvrdnutí polštářků na tlapkách. Většinou se nejdříve projevuje vysokými teplotami, které po 2-3 dnech ustoupí. Pes bývá malátný a zpravidla nepřijímá potravu. Téměř vždy je onemocnění provázeno zánětem horních cest dýchacích, kašlem a zánětem spojivek s hnisavým výtokem z očí. Pes může zvracet, mít průjem, někdy až krvavý. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy nebo jejich sekrety. Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou i starší zvířata.
Infekční zánět jater (Infekční hepatitida,H)
Postihuje zejména játra a projevuje se žloutenkou, výraznou bolestivostí břicha, průjmem a zvracením. Postiženy mohou být i oči, kdy dochází k zákalu rohovky, mohou se objevit krváceniny na sliznicích.
Parvoviróza (P)
Vysoce nakažlivé onemocnění projevující se krvavým průjmem, zvracením; často končí úhynem zvířete. Nejvyšší riziko nákazy je u štěňat. Zdrojem nákazy je trus nemocného zvířete.
Parainfluenza (Pi)
Infekce s méně závažným průběhem, která je však velmi nakažlivá a snadno se přenáší z jednoho psa na druhého přímým kontaktem, ale i prostřednictvím vzduch. Spolu s druhotnou bakteriální infekcí způsobuje onemocnění nazývané psincový kašel, který se zpočátku projevuje suchým kašlem, dávením a horečkou, později může postihnout i plíce a způsobit jejich zánět.
Leptospiróza (L)
Bakteriální onemocnění. Rezervoárem onemocnění jsou divoce žijící zvířata (hlavně potkani). Pes se nakazí přímo od nemocných zvířat nebo pitím kontaminované vody. Mezi hlavní příznaky patří vysoké horečky, žloutenka, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé typy leptospir jsou přenosné na člověk a jsou vysoce nakažlivé - např. Weilova žloutenka.
Koronaviróza (C)
Méně závažné akutní průjmové onemocnění. Onemocnění virového původu se vyskytuje zejména u štěňat do 1 roku věku, především ve velkých chovech, útulcích apod. Nejvíce vnímavá jsou štěňata ve věku 6 - 9 týdnů. Onemocnění se přenáší trusem infikovaného jedince.
Infekční laryngotracheitida
Podílí se na vzniku psincového kašle. Přenáší se kontaktem s nakaženými psy či jejich sekrety. Projevuje se suchým až záchvatovitým kašlem a dávením.
Tetanus (T)
Původci tohoto onemocnění se vyskytují všude v okolním prostředí, v půdě, vodě, apod. Pes může onemocnět po jakémkoliv poranění, obzvláště rizikové je období výměny mléčných zubů u štěňat, dále u psů loveckých a pracovních, popř. u psů, kteří se vyskytují v blízkosti koní a přežvýkavců. Projevuje se ochrnutím příčně pruhovaných svalů.
Lymská borelióza (B)
Onemocnění přenášené klíšťaty, u psů se projevuje hlavně záněty kloubů. Ochrana před touto chorobou spočívá zejména ve vhodném ošetření proti klíšťatům.Vakcinaci provádíme u psů v oblastech se zvýšených výskytem tohoto onemocnění a u psů, kteří se často chodí do lesa.
Dermatofytóza (D)
Onemocnění způsobené kožními plísněmi. Na kůži se objevují holá ložiska s šedavými šupinkami a může dojít k přenosu na člověka. Vakcinaci můžeme použít i při léčbě tohoto onemocnění.
Herpesviróza
Nebezpečné onemocnění zejména pro chovné feny. Způsobuje potrat březích fen, úhyn novorozených štěňat, popřípadě respirační onemocnění.
Vzteklina (R)
Velmi obávané onemocnění, protože postihuje všechny teplokrevné živočichy a je přenosná i na člověka. Přenáší se pokousáním a po propuknutí příznaků končí vždy smrtelně. U psa se podle průběhu onemocnění rozděluje na tichou a zuřivou formu, která má tři stádia – prodromální (bezpříznakové), excitační a paralytické.
Vakcinace koček
U koček platí stejné zásady očkování jako u psů. Pouze s primovakcinací se začíná o něco později, asi v 9 týdnech stáří. Rozpad kolostrálních protilátek u koček je pomalejší než u psů a tyto by bránily vytvoření vlastní aktivní imunity. Následuje přeočkování po 3 až 4 týdnech, což je dostatečné, protože od 3. měsíce života má už zvíře plně vyvinutý imunitní systém. Vakcinace koček proti vzteklině není povinná ze zákona.
| Onemocnění | Původce | Doporučení pro vakcinaci | Primovakcinace |
|---|---|---|---|
| Panleukopenie | Parvovirus | nutná | po 8. týdnu |
| Infekční rhinotracheitida | Herpesvirus | nutná | po 8. týdnu |
| Kaliciviróza | Calicivirus | nutná | po 8. týdnu |
| Chlamydióza | Clamydiophila felis | možná | po 9. týdnu |
| Virová leukémie | Virus leukémie koček | možná | po 9. týdnu |
| Infekční peritonitida | Coronavirus | možná | po 12. týdnu |
| Dermatofytóza | Microsporum canis | nedoporučuje se | po 12. týdnu |
| Vzteklina | Lyssavirus | možná | od 3 měsíců |
Stručný přehled jednotlivých onemocnění koček
Panleukopenie koček
Onemocnění podobné parvoviróze u psů. Projevuje se zvracením a úpornými průjmy, často s příměsí krve.
Infekční rhinotracheitida
Toto onemocnění se podílí na tzv. komplexu kočičí rýmy, což je velmi časté onemocnění v populaci koček. Kočka kašle má výtok z nosu a očí a zvýšenou teplotu. U březích koček dochází k potratům, nebo k úhynu koťat krátce po porodu.
Kaliciviróza
Pdílí se na kočičí rýmě a má podobný průběh jako rhinotracheitida.
Chlamydióza
Onemocnění může zkomplikovat průběh kočičí rýmy a její nebezpečí je především v tom, že je přenosná na člověka.
Virová leukémie
Toto onemocnění poškozuje imunitní systém koček a tím výrazně snižuje imunitu koček. Kočka je náchylná ke všem ostatním onemocněním, nereaguje na léčbu, postupně slábne a dochází k úhynu. Nemoc má zdlouhavý průběh a projevuje se u všech věkových kategorií koček. Před samotným provedením očkování je nutné provést krevní test na protilátky a očkovat pouze zvířata s negativním výsledkem. V případě přítomnosti protilátek bychom očkováním stav pouze zhoršili.
Infekční peritonitida
Nejnápadnějším příznakem tohoto onemocnění je zvětšení břicha. Dutina břišní je vyplněna tekutinou, postupně dochází k poškození všech vnitřních orgánů a může dojít až k ochrnutí, neboť nemoc zasahuje i nervový systém. Před očkováním se musí opět provést krevní test na protilátky.
Dermatofytóza
Onemocnění, které způsobují plísně. Na kůži kočky se objevují holá kruhová místa s šedavými šupinkami. Je to onemocnění přenosné na lidi.
Vzteklina
Velmi nebezpečné onemocnění, které je po vypuknutí klinických příznaků neléčitelné a smrtelné. Je přenosná na člověka, k přenosu dochází pokousáním. U koček není očkování proti vzteklině povinné ze zákona, ale zejména u koček, které se pohybují venku je vhodné ho provést.